Milá Bětko,

posílám Vám pár fotek Zejdušky. Za ten týden, co ji máme doma, jsme toho už spolu hodně prožili, Zejduška si dost rychle zvykla. :o)) Hodně ji bereme ven, na louky, do lesů, je moc šťastná a užívá si to. Prvních pár dnů moc nechtěla ven, chtěla být doma ve svém pelíšku a s náma, ale docela rychle zjistila, jak je to venku báječné a že z procházky vždycky příjdeme domů, takže teď je z ní venkovní pes a může si ocásek umlátit když vidí, že se oblékáme a bereme vodítko :o))) Je taky hodně společenská, má ráda lidi, navíc ji všichni obdivují a hladí, takže pejsinka je moc spokojená. :o) Bojí se akorát pejsků, malých méně, velkých více. Postupně ale zjišťujeme, kteří pejsci jsou kamarádi a neublíží nám :o)

Zejduška je moc hodňoučká a rozumná, máme z ní ohromnou radost. Mám pocit, jak bych ji měla od štěňátka, vůbec mi nepříjde, že ji máme tak krátko. Starosti nám dělají jen její zoubky, některé (i stoličky) ji chybí a některé má hodně zkažené s vrstvou zubního kamene, to ale dáme do pořádku, půjdeme k panu doktorovi a on to všechno spraví, my to spolu
zvládneme. :o)

Zejduška je zkrátka naše hodné sluníčko, jsme moc rádi, že ji máme a že nám dělá radost. Myslím, že je i ona s náma moc ráda, oblíbila si nás, už ví, že my jsme její "člověci" a že ji nedáme a postaráme se o ni. :o)

Přeji Vám, milá Bětko, hodně štěstí a radosti nejen s Vašimi pejsky.
Doufám, že nemocný Sid na tom bude lépe a přinese Vám ještě spoustu radosti.

Markéta