Ráda bych vám napsala, jak se daří naší šikovné Renatce, nyní Ťapince, mamince Badyho a Daniho.

Celá naše rodina by ji už nikdy nikomu nedala. Neustále si ověřujeme, že pejsek z útulku je ten nejposlušnější, nehodnější a nejvěrnější. Asi týden po adopci nám v den Silvestra utekla, protože se polekala dělobuchů. Byli jsme zoufalí, městský útulek jí stále nenacházel a my také ne. Po 30.-ti hodinách se sama vrátila k nám, přestože u nás byla jen týden. Byla hladová a smrděla rybinou. My však přešťastní a konečně jsme šli v klidu spát. V tu chvíli jsme věděli, že jsme pro ni její rodinou.

Nyní je Ťapinka po kastraci a moc ráda venku čuchá, takže její procházka se časově prodlužuje:-) Naše rodina má zvířátek hodně a tak jsme se báli hlavně vztahu ke kočičkám. Zapomněli jsme však na to, že oříšci jsou velice inteligentní a tudíž pochopí, že kočička, která je člen rodiny, je prostě kamarád :-)

Okolí a pejskaři z Bohunic /Brno/ nás přijali velice pozitivně a naše Ťapinka se již úplně zbavila strachu z hluku, psů....lidí.....prostě všeho, co za pár let v útulku neviděla. Je to největší zlatíčko a jsem ráda, že se má teď tak dobře.

Díky člověku, který ji odhodil za to, že teď může dělat radost nám a doufáme, že jeho podlé chování a agresivita ke zvířatům nezůstane nepotrestána.

Zdraví Ťapinka a rodina Michálkova

... s nejmilovanějším pánečkem :-)

.... mám se jako princezna :-)